jarní kytici květů v parku nechala jsem žít kvítek po kvítku trhala očima bych ani jednu prsty nezadusila až půjdeš kolem přičichni si snít se musí musí se snít
Možná lze najít nějaký smysl. Sama nevím! Baví mne foukat do papírových písmenek, které se občas seskupí ve větu. Na starém stole čekají, až budou jednou zameteny.
Žádné komentáře:
Okomentovat